Jak jsem se stěhovala, aneb kreativita se projevuje různě

22.08.2020

V roce 2017 mě postihla pohroma - STĚHOVÁNÍ! Celá anabáze ale začala o dost dříve. Koncem roku 2015 jsem onemocněla a protože jsem se zotavovala jen pomalu, měla jsem během dalšího roku hodně času na přemýšlení.  Až jsem jednoho dne zjistila, že v původním bytě už nemůžu být, že mi nevyhovuje, a tak jsem zahájila velkou akci.

Kreativitu jsem při téhle dlouhodobé akci využila a rozvinula maximálně, zejména co se týká zabalení a uložení neskutečného množství věcí.

Nejprve jsme museli vymalovat a připravit byt na prodej, takže rok jsme v podstatě jen třídili a přesouvali krabice z místa na místo. S tříděním věcí mi nejvíc pomohla kamarádka Katka, bez ní bych to asi nezvládla. A můj syn, chudák, ten to také odnesl. Protože je úděsné, pokud na takové operace nemáte logistické schopnosti. A ještě úděsnější je, pokud k tomu máte svoji šicí dílnu, plnou skříň látek, nití, stuh, a také plno materiálu na rukodělky a výtvarnou dílničku pro děti! Když totiž kromě běžných knih, oblečení, sportovních potřeb, elektroniky, nábytku, dítěte, zvířat, spousty zkrášlovacích prostředků a dalších nezbytných propriet máte ještě asi tak tunu nejrůznějšího materiálu pro tvoření a pořádání rukodělné dílničky, stává se z obyčejného stěhování složitá operace téměř interkontinentálního významu, alespoň co se mého soukromého vesmíru týká.

Na konci mi se stěhováním pomáhali i syn a přítel kamarádky, bylo to jen tak tak, spoustu věcí jsme vynesli na chodbu, kde to všechno ještě několik dní leželo v krabicích.

Během přípravy na stěhování i vlastního stěhovacího procesu jsem měla věci na nejrůznějších místech:

  • v našem bytovém domě pod schody
  • na chodbě
  • ve sklepě
  • ve svém autě
  • u známých ve sklepě
  • u bratra v garáži
  • u dalších známých ve firemním skladu
  • v práci
  • ve skladovém kontejneru....

Část věcí jsme přitom neustále stěhovali s sebou, rozbalovali a zase zabalovali, hledali, kde co je.  Během celého procesu ještě navíc spoustu věcí ztratíte nebo vyhodíte, abyste ve finále zjistili, že z nepochopitelných důvodů vláčíte celou tu dobu s sebou krabici s flaškama od okurek.

S balením a stěhováním jsem navíc otravovala spoustu lidí okolo sebe i na Facebooku a moje bolavá záda plynulému stěhování rozhodně nepomohla. Že jsme to všichni v relativním zdraví přežili je obdivuhodné a svědčí to o morální síle všech zúčastněných :-D.

Ale rukodělky jsem nikam na dobu neurčitou zavřít nemohla. Jednak jsem měla doslova "absťák", když jsem chvilku něco nešila nebo netvořila, jednak jsem měla zakázky a ty nešlo odmítnout. Takže jsem pořád opatrovala všechny ty látky, knoflíčky, stužky, nitě, jehly, korálky, papíry, ozdobné děrovačky, šišky.... nakonec se mi podařilo umístit většinu těch věcí v jedné mojí práci. Sice to bylo trochu z ruky, nějakých 20 - 40 kilometrů, podle místa pobytu, ale alespoň jsem k nim měla přístup. Když pak přišla nějaká zakázka, nastala další složitá operace - sednout do auta, dojet, zjistit, kde se v krabicích a taškách nachází příslušné výrobky, materiály či komponenty, vzít s sebou, a potom to doma zase skladovat, než se to poveze nazpátek.

Celkem jsem se za ten 1 rok stěhovala 3x. A ani po několika letech od stěhování nemám všechno vybalené, stěhovala jsem se totiž do bytu o 20 metrů čtverečních menšího, což je přesně jeden pokoj, který bych potřebovala na svoji šicí dílnu a uskladnění věcí.

Snad jednou všechno vybalím...

Mějte krásný den,

Bára Žemličková - Rosabella


Poslední auto s nákladem z kontejneru v Malešicích a poslední auto s nákladem ze starého bytu na Zbraslavi

Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz
Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz
Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz
Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz
Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz
Stěhování do nového bytu. Rosabella.cz